Ahoj
jak vám mohu pomoci ?
Pozn.: Při uplatňování daňového zvýhodnění v případě ZTP dětí nebo ZTP manžela/ky platí, že je 2-násobné oproti základnímu zvýhodnění (slevě). Toto není v naší zjednodušené kalkulačce zohledněno.
Hrubá mzda je peněžní odměna za práci zaměstnance před zdaněním a dalšími odpočty. Hrubá mzda (její výše) je uvedena v pracovní smlouvě.
Čistá mzda je odměna (“částka”), kterou zaměstnanec dostává k výplatě. Výše čisté mzdy se počítá ze mzdy hrubé odečtením všech daní a odpočtů.
Víte jaký je rozdíl mezi mzdou a platem? Obě jsou odměnami zaměstnanců v pracovním poměru, ale plat je odměnou zaměstnanců ve státním sektoru, kdežto mzda (nebo také výplata) je v soukromém sektoru.
V případě, že se odečtením daňového zvýhodnění (slevy na děti) od daňové zálohy dostanete do minusu, jedná se o tzv. daňový bonus. V takovém případě tedy zaměstnanec tuto minusovou částku neodvádí ze mzdy státu, ale naopak je mu tato částka (jako bonus) státem vyplácena.
Daňové zvýhodnění (slevu) na dítě/ děti může uplatňovat při zdanění pouze jeden z rodičů, nikoliv oba.
V případě uplatnění daňové slevy na manžela/ manželku platí, že manžel/ka smí mít pro uplatnění slevy za rok příjem maximálně do 68000 Kč. Sleva se uplatňuje ročně, až při podání daňového příznání, nikoliv měsíčně jako u některých jiných slev. Musí se jednat o manželství nebo registrované partnerství. Pro uplatnění nestačí žít ve společné domácnosti, ani vychovávat společné děti. Pokud jste se vzali např. v říjnu, nárok na slevu vzniká od následujícího měsíce, tedy listopadu a sleva bude proporcionálně snížena na 2/12 (2 měsíce nároku z 12 měsíců).
Minimální mzda pro rok 2022 je 16 200 Kč (pro rok 2023 je 17 300 Kč). Je-li hrubá mzda nižší než minimální mzda (např. díky částečnému úvazku, dohodě na částečné práci, …), zaměstnavatel stále platí zdravotní pojistné 9 % ze mzdy zaměstnance, ale zaměstnanec doplácí rozdíl mezi minimálním zdravotním pojistným (2 187 Kč) a částkou zdravotního pojistného hrazeného zaměstnavatelem. Toto neplatí pro státní zaměstnance a v některých specifických případech stanovených zákonem.
U mezd přesahujících 48-násobek průměrné měsíční mzdy (tzv. maximální vyměřovací základ), aktuálně tedy 1 867 728 Kč za rok (měsíčně 155 644 Kč) se uplatňuje místo 15% daně ještě 23% daň z části mzdy, která přesahuje uvedenou hranici.
Současně s tím platí to, že v případě mzdy vyšší než je maximální vyměřovací základ je zastropována platba sociálního pojištění jak pro zaměstnance tak pro zaměstnavatele. Pokud příjem zaměstnance dosáhne v roce úrovně maximálního vyměřovacího základu (tedy 48-násobek průměrné měsíční mzdy), od následujícího měsíce již neodvádí zaměstnanec ani zaměstnavatel platbu na sociální pojištění. Opět jsou zde výjimky, které je třeba brát v jednotlivých případech v potaz.
Nejen zaměstnanci odvádí ze své mzdy, ale také zaměstnavatel za zaměstnance odvádí státu 9% na zdravotní pojištění a 24,8% na sociální pojištění z výše hrubé mzdy. Tyto daně jdou na vrub nákladů zaměstnavatele, tedy nevstupují do výpočtu odvodů zaměstnance a neponižují tak hrubou mzdu zaměstnance.
Poplatník může uplatnit ještě některé další slevy a odečitatelné položky, jako je školkovné, invalidita, služební auto používané i k soukromým účelům, úroky z hypotéky, penzijní připojištění, životní pojištění, dary, …
Výpočet pro mzdy přesahující 1 935 552 Kč za rok, tedy 161 296 Kč za měsíc (tzv. maximální vyměřovací základ) ve zjednodušení rozkládáme a promítáme měsíčně, ale v reálu to funguje tak, že se platí standardní sociální pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele a ve chvíli, kdy se překročí hranice 1 935 552 Kč odvedeného zaměstnancem na sociální pojistné, od dalšího měsíce už se na sociální pojištění neodvádí a čistá mzda se tím navýší (nejprve tedy máte nižší čistou mzdu a při překročení odvodu sociálního pojistného nad hranici maximálního vyměřovacího základu je pak čistá mzda v dalším a případně následujících měsících vyšší, v našem zjednodušení počítáme jako by se úleva na sociálním pojistném promítala do každého měsíce rovnoměrně).
